|
|
Lu Xunova povídka "Zhufu" a její filmová adaptace
Kratochvíl, Radim ; Andrš, Dušan (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na srovnání Lu Xunovy povídky "Novoroční oběť" z roku 1924 a její stejnojmenné filmové adaptace z roku 1956. Kromě srovnání konkrétních významových podobností a posunů mezi oběma narativy si práce klade za cíl zamyslet se nad důvody těchto změn v odlišném kontextu dějinném a ideologickém. K prostému srovnání obou narativů jsme zvolili moderní naratologické studie s přihlédnutím ke specifikům literatury a filmu. Jako prostředek k hledání významových posunů mezi povídkou a její filmovou adaptací nám posloužily tři tematické oblasti. Jedná se o "motiv ženy", "postavy mezi tradicí a moderností" a "úlohu vypravěče". Provedená komparace ukazuje, že k významovým posunům skutečně došlo na všech třech úrovních, i když s odlišným akcentem. Zatímco některé významotvorné prvky byly ve filmové adaptaci zdůrazněny, u jiných došlo k proměně jejich významu či dokonce k vytvoření významu zcela nového. Výsledky práce vybízejí k úvaze nad možnostmi a způsobem manipulace uměleckého díla z hlediska ideologické poptávky v dějinném kontextu vzniku adaptace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Tvůrčí dráha Petra Popesca v kontextu rumunské poválečné literatury
Horáková, Jarmila ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Během komunistického režimu v Rumunsku byly na literaturu a její autory kladeny normativní požadavky, které výrazně omezovaly tvůrčí svobodu. Spisovatelé se však snažili různými způsoby vymanit z prosazovaného socialistického realismu a vrátit literatuře její estetickou funkci. Tento vývoj sleduje úvodní kapitola práce. Jedním z autorů, kteří přispěli k obrodě prózy v šedesátých letech, byl Petru Popescu inspirovaný městským prostředím a americkou literaturou. Svými romány dokázal vyjádřit životní pocity poválečné generace mladých Rumunů. Přes veškeré úspěchy emigroval v roce 1974 do USA, kde se prosadil jako anglicky píšící scenárista a prozaik. Další části práce představují jeho tvorbu od básnického debutu až po současnost a reflektují změny ve volbě témat a vypravěčských postupů (na základě literární teorie F. K. Stanzela). Jedna kapitola je rovněž věnována obecným otázkám spojeným s exilem, spisovatelovou identitou, jazykem a adaptačními strategiemi. Klíčová slova: monografie, poválečná literatura, exilová literatura, komunistický režim, červencové teze, Ceaușescova politika, dvojjazyčnost, konzumní literatura, role vypravěče, fikce a non-fikce, adaptace, identita, literatura faktu
|
host ::
RSS.